Zkusiti, zkušení, -ý, zkušování, zkušovati: Ve SZ-ě tak Kral. překládají sedm různých hebr. výrazů, z nichž některé znamenají věděti, viděti, zakusiti, poznati [
1Sam 18:28;
2Chr 12:8;
Eccl 2:3; ,muž z-ý‘ v
Deut 1:13 ,
Deut 1:15 = muž známý, proslulý], probádati, prozkoumati [
Ps 139:1 ,
Ps 139:23], znamení [hebr. ‘Ót u
Job 21:29, Karafiát: »Znamením jejich nepovolíte«. Jde tu o skutečnosti, jež dokazují nesprávnost učení, že Bůh trestá jen zlé. Hrozný překládá: »Jejich důvodů nezatajíte, že člověk zlý bývá ušetřen v den neštěstí«], věšteckou praktiku [pomocí poháru,
Gen 44:5], nejčastěji však podrobiti zkoušce, vyzkoušeti, učiniti pokus [
Deut 4:34], pokusiti se. Královna ze Sáby přijela do Jerusalema, aby hádankami vyzkoušela moudrost Šalomounovu [
1Kgs 10:1;
2Chr 9:1], správce dvořanů učinil pokus na deset dní s Danielem a jeho druhy, zda i při prosté stravě budou tělesně i duševně prospívat [
Dan 1:12 ,
Dan 1:14, hebr. n-s-ti], pisatel Kaz chce učiniti pokus, jak bude prospívat jeho srdce v tělesných rozkoších [
Eccl 2:1], ale když všecko vyzkoušel, shledal, že se nikam nedostal [
Eccl 7:23]; Josef se chce přesvědčit o pravdivosti slov svých bratří tím, že přivedou nejmladšího [
Gen 42:15n, hebr. b-ch-n = tavením zkoušeti, sr.
Ps 66:10;
Jer 9:7;
Zech 13:9, *Průba, prubovati], ucho zkouší slova jako patro okouší pokrmu [
Job 34:3]. U
Job 9:23 má výraz z-ování snad význam zoufalosti.
Nejčastěji jde o Boží podrobování zkoušce a stavění před rozhodnutí [
Exod 15:25], aby se ukázalo, zda jej člověk miluje a co je vlastně v jeho srdci [
Gen 22:1;
Exod 16:4 ;
Exod 20:20;
Deut 8:2 ,
Deut 8:16 ;
Deut 13:3 ;
Deut 33:8;
2Chr 32:31;
Ps 26:2]. Činí to utrpením, sesíláním nedostatku, někdy prostřednictvím pohanských národů, s nimiž se jeho lid musí stýkat [
Judg 2:22 ;
Judg 3:1 ,
Judg 3:4], jindy svými divy a ranami, jimiž zkoušel faraóna [
Deut 4:34 ;
Deut 7:19 ;
Deut 29:3], avšak též věrnost a chápavost Izraele [Kral. ,zkušování‘, ,pokušení‘], takže se tyto divy staly přímo pokušením i pro Boží lid. Bůh zkouší člověka jako zlatník zkouší kov přetavováním [hebr. b-ch-n,
Job 7:18 ;
Job 23:10;
Ps 11:4n;
Pro 17:3; také hebr. s-r-p = tavením čistiti,
Judg 7:4; Zemanův překlad
Ps 105:19: »Řeč Hospodinova ho osvědčeným prohlásila, vytříbila«], zkouší *srdce [
Ps 17:3;
Jer 12:3], *ledví [
Jer 17:10], srdce a ledví [
Ps 7:10;
Jer 11:20, sr. 20,12], prostřednictvím proroka zkouší cesty člověka [
Jer 6:27nn]. Sz věřící je přesvědčen, že Boží zkoumající oko je důkazem jeho milostivé přítomnosti. Proto sám vyzývá Boha, aby jej zkoušel [
Ps 26:2 ;
Ps 139:23]. Ale i lidé podrobují Boha zkoušce, ovšem ve vědomí, že se dopouštějí něčeho nepatřičného [
Judg 6:39]. Kral. v těchto případech hebr. n-s-h překládají výrazem *pokoušeti [
Exod 17:2 ,
Exod 17:7;
Num 14:22;
Deut 6:16;
Ps 78:18 ,
Ps 78:41 ,
Ps 78:56 ;
Ps 95:9 ;
Ps 106:14;
Isa 7:12].
,Kámen zkušený‘ u
Isa 28:16 znamená vyzkoušený, osvědčený základní nebo úhelní kámen; nikoli hrad Sión, ani chrám, ani ostatky lidu, nýbrž mesiášskou spásu, jež ovšem navazuje na Davidův rod a svatyni na Sioně [sr.
Ps 118:22n;
Matt 21:42;
1Pet 2:4 ,
1Pet 2:7, dále
Mark 8:31;
Luke 9:22 ;
Luke 17:25]. N.
V NZ-ě jde o slovesa peirazein [— vystaviti zkoušce; pokoušeti] a dokimazein [= vyzkoušeti,
Luke 14:19] a jejich odvozeniny. Dokimazein znamená také: přesvědčiti se zkouškou o spolehlivosti a solidnosti zkoušeného, tedy také: schvalovati, uznávati. Dokimos je vyzkoušený, osvědčený. Celý život člověka je podroben ustavičnému Božímu zkoumání, jež se projevuje a jednou s konečnou platností se projeví v jeho soudu [sr.
1Cor 3:13;
Rev 3:10;
Jas 1:12]. Proto věřícímu všecko záleží na tom, aby v této Boží zkoušce obstál, aby se ukázal jako osvědčený. Ví, že »ne ten, kdo sám sebe doporučuje, jest osvědčený muž, nýbrž ten, koho doporučuje Pán« [
2Cor 10:18 v překladu Žilkově]. Příležitost k osvědčení mu dávají především utrpení ve světě [sr.
1Pet 4:12;
Rev 2:10] a pohrdání se strany světa. Známkou osvědčení [Kral. ,zkušení‘] je především trpělivost, jež dovede vytrvat ve víře v Krista a v naději na jeho konečné vítězství [
Rom 5:3n v Žilkově překladu: »Trápení působí trpělivost, trpělivost působí osvědčenost — Kral. zkušení —, osvědčenost naděj i«]. Pavel staví makedonské sbory za vzor sboru korintskému, že »v mnohých tísnivých zkouškách zakusili hojnost radosti« [
2Cor 8:2, Žilkův překlad], t.j. i ve zkouškách si udrželi radost, plynoucí z víry v Krista. Podobně
Jas 1:2n [»Pokládejte za čirou radost, upadnete-li do rozmanitých zkoušek; buďte jisti, že vaše víra, bude-li vytříbením osvědčena, způsobí vytrvalost«, Žilkův překlad] a
1Pet 1:6n, kde je tříbení víry přirovnáváno ke zkouškám zlata ohněm, takže se ukáže, co je na víře ryzí. Radost z takto osvědčené víry je vyjádřena jak v
Rom 5:3, tak u
Jas 1:2n a
1Pet 1:6. Radost je založena v tom, že vyzkoušením se víra nejen zjišťuje, nýbrž posiluje, ano znovu tvoří. V této osvědčené víře je třeba vytrvat až do soudného dne [
Rev 2:10]. Při všech zkouškách má křesťan před očima Ježíše Krista, který byl ve všem vyzkoušen podobně jako my a má tedy soucit s našimi slabostmi [
Heb 4:15], a který se z toho, co vytrpěl, naučil poslušnosti [
Heb 5:8]. Vedle utrpení je také služba ve hlásání evangelia vhodnou příležitostí k osvědčení [
Phil 2:22: »Jeho osvědčenou věrnost však znáte«, Žilkův překlad. Sr.
2Cor 8:22;
1Tim 3:10] stejně jako ochotná účast na sbírce, jež osvědčuje ryzost křesťanské lásky [
2Cor 8:8; sr. 9,13], a především ovšem konání dobra [
2Cor 13:5nn] v poslušnosti víry [
2Cor 2:9: »Abych se zkouškou přesvědčil, jste-li ve všem poslušni«, překlad Žilkův]. Takto osvědčení křesťané jsou nazýváni »zkušenými v Kristu« [
Rom 16:10].
Aby se věřící mohli osvědčit, musejí především znát vůli Boží, zkoumat ji [
Rom 12:2;
Phil 1:10] pro každou novou situaci [
1Thess 5:21]. Zvláště je třeba zkoumat duchy, jsou-li z Boha [
2Cor 13:3; 1
John 4:1;
Rev 2:2], a ovšem ustavičně zkoumat sebe [
2Cor 13:5;
Gal 6:4], zvláště před přistupováním k Večeři Páně [
1Cor 11:28], zda nejí chléb a nepije z kalicha nehodně.
